Velikonoce už jsou dávno za námi, ale to neznamená, že se za nimi ještě nemůžeme poohlédnout. Letnice, ač může jméno mást, jsou právě dnes, a pojí se s mnoha zajímavými zvyky nebo pestrou historií. Slavené padesát dní po Velikonocích a deset dní po Nanebevstoupení Páně, tento svátek připomíná sestoupení Ducha svatého na apoštoly a dodání jim sil se vydat znovu mezi lid, aby dále zvěstovali Kristovo poselství. Tyto svátky jsou po Vánocích a Velikonocích třetím nejvýznamnějším svátkem, protože završují Ježíšovu pouť.
Letnicím se také lidově říkalo „rozálie“, protože kostely byly bohatě zdobeny kromě zelených ratolestí, právě červenými růžemi. Květinová výzdoba byla bohatá o svatodušních svátcích i v domácnostech.
Něco málo z historie
Letnice, Boží hod svatodušní nebo také svatodušní svátky pochází originálně ze židovského svátku Šavu’ot, Židé samotní si o Letnicích připomínajíce darování Desatera Mojžíšovi na hoře Sinaj. Toto období je také významné tím, že se mnoha dospívajícím v katolické církvi uděluje Biřmování, jedno ze sedmi svátostí.
Nejstarší zmínku o Letnicích v České republice můžeme najít s pomocí Kosmovy kroniky, datovanou okolo dvanáctého století. Je patrné, že se u nás Letnice začali slavit až od příchodu křesťanství, ale i dlouho poté zůstávali v českých zemí zakořeněné pohanské zvyky. Kosmas nám toto dokazuje, když píše o knížeti Břetislavu II., který údajně ze země vyháněl „čarodějníky, věštce a pohanské hadače“.
Jak se letnice slaví u nás?
Letnice se slavily dva dny, a to v neděli a v pondělí (Svatodušní neděle a Svatodušní pondělí). Už v sobotu se ale v domácnostech uklízelo a vše připravovalo na následující dny. Domy se zdobily zelenými větvičkami a květinami. Zelené větvičky měly chránit a přinášet štěstí.
V neděli se konala svatodušní bohoslužba. Po mši se vařil slavnostní oběd. Pekly se buchty, koblihy a smažily se tzv. kosmatice – smažené květy černého bezu.
V pondělí oslavy pokračovaly zábavou, slavilo se, tancovalo, radovalo. Svatodušní pondělí je v mnoha evropských zemích dnem pracovního volna. Kdysi tomu tak bylo i u nás. V pondělí se také konaly „královské hry“, kdy se děvčata převlékaly za „královničky“, chodily po vesnici, zpívaly a dům od domu rozdávaly zelené ratolesti. Mnohem známější jsou ale tzv. jízdy králů. Je to krásný zvyk, který se stává opět oblíbený a obnovuje se v mnoha obcích po celé zemi, především na Hané a Slovácku. Tato slavnost se dříve konala v pondělí, později o Svatodušní neděli, ale v dnešní době se stanovilo pevné datum, a to poslední neděle v květnu.
Nejznámější jízda králů se koná ve Vlčnově a je zapsaná na seznam památek UNESCO jako nehmotného dědictví lidstva. Králem je chlapec ve věku 10 – 12 let, který má tvář skrytou mezi barevnými pentlemi a v puse drží bílou růži jako symbol nevinnosti. Okolo krále je spousta dalších chlapců, kteří ho střeží a vtípky poukazují na dobu a vlastnosti obyvatel obce. Lidé jim přispívají na krále ve formě dárků nebo finančního příspěvku. Pokud se chcete dozvědět o samotné jízdě králů více, koukněte na krásný pořad ZDE.
Čištění studánek a škvařenice
Oslavit letnice jízdou králů je jistě náročné na přípravu. S letnicemi je také spojeno mnoho dalších zvyků a tradic, které můžete dělat spolu se svými dětmi a vytvořit jim tak krásné vzpomínky.
Jedním ze zvyků je čištění studánek. Máte ve svém okolí nějakou studánku? Vydejte se tam společně, zabalte si něco dobrého sebou, spojit to můžete např. s piknikem v lese a zkuste se studánce znovu po zimě nadechnout. Odstraňte větvičky, listí, aby voda ze studánky mohla hezky téct.
Pokud najdete v blízkosti i ohniště, můžete si udělat v kotlíku smaženici z vajec. Říká se tomu i škvařenice nebo škračení vajec. Zejména na Moravě je toto každoroční tradicí v mnoha rodinách.
Máme spoustu možností, jak letnice oslavit, tak hurá do toho.
